|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Secondary metabolites, allelopathy and their significance in the invasion of Heracleum mantegazzianum
Jandová, Kateřina ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent) ; Valterová, Irena (oponent)
Jedna z teorií vysvětlujících invaze nepůvodních druhů rostlin předpokládá, že tyto rostliny uvolňují alelopatické látky, které dosud nebyly v invadovaných oblastech přítomné. V předkládané disertační práci jsem v sérii pokusů prováděných in vitro a v zahradních experimentech zkoumala alelopatii kořenových exudátů invazní rostliny Heracleum mantegazzianum (bolševník velkolepý) a srovnávala ji s alelopatií domácího příbuzného H. spondylium a dvou nepříbuzných domácích druhů. Dále jsem zkoumala vnitrodruhovou variabilitu alelopatie porovnáním 41 různých mateřských linií druhu H. mantegazzianum, které byly nasbírány v několika oblastech a populacích v České republice. Vedle alelopatických efektů jsem zkoumala i chemickou identitu látek za ně zodpovědných. Za účelem zjištění možné interakce alelopatických látek s půdními mikroorganismy jsem určila složení mikrobiálního společenstva pomocí mastných kyselin fosfolipidů (PLFA) a neutrálních lipidů (NLFA) na invadovaných lokalitách v České republice. Současně jsem na těchto lokalitách stanovovala abiotické půdní vlastnosti a dostupnost světla. Výsledky ukázaly, že H. mantegazzianum je schopné alelopaticky působit jak in vitro, tak v zahradních experimentech, nicméně inhibice tímto druhem způsobená je srovnatelná s efektem domácích druhů. Rozklad...
|
|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
host ::
RSS.